Bylinky z české zahrady.

Aneb krátce o pěstování a prodeji bylinek v Česku a něco málo o přivýdělku, legislativě a hygieně.

Miluju bylinky. Nejen ty exotické, které voní dálkami, ale hlavně ty naše – české, které rostou v lesích, na loukách i na zahradách. Přinášejí do života vůni, klid a harmonii. A co je na nich nejlepší? Můžeme je mít stále nablízku, ať už na záhonku, v truhlíku na balkoně, ale i na parapetu v kuchyni. Bylinky mají zkrátka své kouzlo. Jsou krásné na pohled, užitečné při vaření i léčení a jejich pěstování uklidňuje. A když se jim začne dařit až příliš, snadno se z koníčku může stát i malý přivýdělek. Ptáte se, jestli je to možné? Ano, bylinky můžete prodávat, i když jste malý pěstitel🙂

Věřím, že u nás je spousta žen, které bylinky milují stejně jako já. Možná právě proto jsem se jednoho večera rozhodla vytvořit jednoduchý manuál – krok za krokem – jak s prodejem bylin začít. Bylinky lze u nás pěstovat i prodávat legálně a s radostí. Zjistěte, jakým druhům se u nás daří, co vyžaduje SZPI a hygiena, nebo jak z pěstování udělat přivýdělek.

Kterým bylinkám se u nás daří?

Na českém klimatu je krásné, že umožňuje pěstování celé řady bylin. Od klasických kuchyňských až po ty méně známé, které potěší i milovníky exotiky. Zde je jen několik málo příkladů, které můžeme zkusit pěstovat.

• Máta peprná – nenáročná, rychle se rozrůstá, ideální do čajů, limonád i dezertů.

• Meduňka lékařská – zklidňuje, podporuje spánek a krásně voní po citronu.

• Tymián, rozmarýn a šalvěj – aromatické bylinky do kuchyně, prospívají i v sušších půdách.

• Pažitka, petržel, kopr – osvědčená klasika, která nikdy nezklame.

• Levandule lékařská – potěší oči, provoní domov a hodí se i do kosmetiky.

• Goji (kustovnice čínská) – okrasný keř s oranžovými plody, kterému se v Česku daří na slunném stanovišti. Sušené plody jsou oblíbené pro svůj obsah antioxidantů a vitamínů.

• Měsíček, heřmánek, třezalka – tradiční léčivé bylinky, využívané i v domácí kosmetice.

  
  

Znáte alespoň některou z nich? Věřím, že ano… 🙂

Pěstování a prodej vlastních bylinek je v Česku zcela legální (s výjimkou rostlin, které mají psychomodulační účinek nebo jsou zakázané), jen je dobré vědět, jaké povinnosti se k tomu pojí. Velmi záleží na tom, v jaké podobě bylinky nabízíte. Jestli čerstvé, sušené, či jako směsi nebo dekorace. Pokud je chcete prodávat jako potravinu (tedy k jídlu, pití nebo ochucování jídel), zařadíte se do kategorie potravin rostlinného původu a vztahuje se na vás dohled Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Jaké povinnosti z toho vyplývají?

Povinnosti vůči SZPI

Každý, kdo chce své bylinky nebo jiné rostlinné produkty prodávat, má podle zákona č. 110/1997 Sb. povinnost oznámit zahájení činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Nejde o složité povolení, ale pouze o jednoduché oznámení, že budete potraviny – v tomto případě bylinky – uvádět na trh. Stačí vyplnit krátký formulář, který najdete přímo na webu SZPI nebo na Portálu veřejné správy.

Pokud však pěstujete jen malé množství a své bylinky prodáváte přímo zákazníkům, například na farmářském trhu, ze dvora nebo známým, můžete spadat do výjimky z této registrace. SZPI ji uznává v případech, kdy jde skutečně o drobnou výrobu a jednoduché zpracování, jako je sušení, třídění nebo svazkování bylinek. Pokud si chcete být jistí, že máte vše správně vyřešené a ošetřené, doporučuji vyplnit registrační formulář SZPI – viz. odstavec výše. Zabere to jen pár minut a budete mít klid, že je vaše činnost z pohledu úřadů v pořádku.

U tohoto bodu se chci na chvíli zastavit a upozornit na jednu důležitou skutečnost. Pokud váš předmět podnikání spadá do výroby potravinářských výrobků, nestačí pouze jednoduchá registrace u SZPI, která se běžně provádí například při sušení bylin. V případě výroby potravin se totiž už jedná o činnost provozovatele potravinářského podniku, který má povinnost tuto činnost oznámit příslušné pobočce SZPI a zároveň splnit určité hygienické a provozní požadavky podle zákona o potravinách. Potravinářská výroba je z hlediska předpisů i administrativy náročnější, protože zahrnuje mimo jiné požadavky na bezpečnost potravin, sledovatelnost surovin a označování výrobků. Proto je vždy velmi vhodné obrátit se předem na svou regionální pobočku SZPI a vše si důkladně ověřit. Vyhnete se tak pozdějším komplikacím a budete mít jistotu, že vše splňujete tak, jak máte.

Jak je to s hygienou?

Bylinky jako potraviny rostlinného původu, včetně sušení, míchání a balení, spadají pod dohled Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). V každém případě je ale důležité dodržovat základní hygienické podmínky při sklizni, sušení a balení.

Krajské hygienické stanici (KHS) je nutné činnost ohlašovat pouze tehdy, pokud poskytujete stravovací službu. Pokud tedy své vlastní výpěstky jen sušíte, třídíte nebo balíte do sáčků, není potřeba hygienickou stanici kontaktovat. Pozor ale v případě, že si za tímto účelem zřídíte malou provozovnu, například místnost ve svém domě, kde připravujete a podáváte nápoje z bylin nebo čaje. V takové situaci už se jedná o poskytování stravovací služby, a proto je nutné tuto činnost na hygieně ohlásit.

Provozovnu k sušení bylin nemusíte mít, pokud si ji ale zřídíte, je nutné, aby takový prostor (provozovna) splňoval základní hygienické standardy, jakými jsou:

• čisté a omyvatelné pracovní plochy,

• přístup k pitné vodě,

• vhodné skladování,

• ochranu potravin před kontaminací.

Tyto požadavky vycházejí z nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Kontrolu těchto zásad může provádět právě SZPI, která ověřuje, že výroba probíhá v souladu s pravidly bezpečnosti potravin.

Rada na závěr: KHS kontroluje provozy, které připravují nebo podávají potraviny přímo k okamžité konzumaci (např. čajovny, bistra). SZPI kontroluje pěstování, sušení, balení a prodej rostlinných produktů. Pokud si nejste jistí, kam vaše činnost spadá, je vhodné kontaktovat příslušný inspektorát SZPI a situaci si nechat potvrdit.

Co musí být na etiketě?

Jestliže sušené bylinky balíte do sáčků, nebo jiných obalů, je potřeba mít každé takové balení řádně označeno. Každá potravina musí být označena přehledně a úplně, podle zákona č. 110/1997 Sb. a nařízení EU č. 1169/2011. I malý výrobce, který suší bylinky doma, by měl mít etiketu v pořádku, aby se vyhnul případným pokutám nebo nedorozuměním. Pojďme si přehledně vypsat, jak by měla taková etiketa vypadat.

Na obalu by měly být uvedeny tyto údaje:

1. Název potraviny – např. „Máta peprná – sušená bylina“, „Bylinková směs na čaj“, „Levandule lékařská – květ“.

2. Složení – u směsí uveďte všechny složky v sestupném pořadí podle množství (např. „máta 60 %, meduňka 40 %“).

3. Hmotnost – např. „Hmotnost: 20 g“.

4. Datum minimální trvanlivosti – např. „Minimální trvanlivost do: 10/2026“, doplněné o podmínky skladování („Skladujte v suchu a temnu“).

5. Identifikace výrobce – jméno, příjmení, adresa, případně IČO (např. „Vyrobila: Jana Novotná, Hradec Králové, IČO 12345678“).

6. Země původu – např. „Země původu: Česká republika“.

7. Číslo šarže – např. „Šarže 1025“.

8. Způsob použití (nepovinné) – „Vhodné k přípravě čaje nebo jako přísada do koupele“.

   
   

Na etiketě by mělo být také uvedeno, zda obsahuje, nebo neobsahuje alergeny. Pokud ano, je třeba je všechny přehledně vypsat. Jestli mohu uvést příklad, celer nebo hořčice musí být v seznamu složek zřetelně zvýrazněny podle nařízení (EU) 1169/2011. V tomto nařízení je uveden oficiální seznam alergenů, které musí být uváděny u potravin a jídel.

Můj tip: Pokud prodáváte bylinky nebo směsi (např. čajové), je dobré si ověřit, zda žádná z přidaných složek nepatří mezi alergeny uvedené v tomto seznamu. A i když povinnost označovat alergeny dopadá hlavně na potravinářské provozy, jejich znalost se vždy hodí, především pokud budete produkty balit a prodávat pod vlastní značkou.

Dále je důležité vyhnout se léčebným tvrzením. Nesmíte uvádět, že bylinka „léčí“ nebo „pomáhá při nespavosti“. Můžete ale napsat, že je „tradičně užívaná pro zklidnění“.

Pozornost věnujte i samotným obalům. Obal na bylinky by měl být čistý, pevný a zdravotně nezávadný. Ideální jsou papírové sáčky, skleněné dózy nebo uzavíratelné obaly s potravinářskou certifikací.

Přivýdělek na vedlejší činnost

Bylinky jsou skvělou oblastí pro vedlejší podnikání. Je to činnost ideální pro zaměstnance, studenty, důchodce nebo rodiče na rodičovské dovolené. Pokud prodáváte jen v menším rozsahu, postačí živnostenské oprávnění a podnikání na vedlejší činnost. Odvody na sociální a zdravotní pojištění jsou v tomto případě nižší (nebo vůbec žádné), protože hlavní pojištění máte zajištěno z jiného zdroje.

Z daňového hlediska záleží na tom, jakým způsobem bylinky pěstujete a prodáváte. Pokud je sami pěstujete a pouze sušíte nebo svazkujete, spadá tato činnost pod zemědělskou prvovýrobu a můžete využít paušální výdaje ve výši 80 %.

V případě, že bylinky dále zpracováváte, mícháte nebo balíte do směsí, jde o výrobu potravinářských výrobků, kde lze uplatnit paušální výdaje 60 %. Díky tomu se dá drobný přivýdělek zvládnout jednoduše, bez složité evidence a zbytečných nákladů.

Shrnutí: Pokud prodáváte vlastní sušené bylinky, většinou můžete uplatnit 80% paušál. Pokud ale vyrábíte směsi, čaje nebo bylinkové produkty, spadáte pod 60% paušál. V případě nejasností doporučuji obrátit se na živnostenský úřad, pro správnou klasifikaci podnikatelské činnosti.

Inu, co napsat na závěr? Pěstování bylinek je krásná a smysluplná činnost, která přináší radost, klid a možnost drobného výdělku. Stačí trocha péče, chuť dělat věci poctivě a ochota zjistit si, co zákon vyžaduje. Ať už jde o voňavou levanduli, čerstvou mátu nebo exotickou goji, vaše bylinky mohou dělat radost vám i ostatním a přitom se z vašeho koníčku může stát malý podnikatelský příběh, který voní po úspěchu. 🌿

Upozornění: Tento text slouží jako prvotní, velmi obecný přehled, aby čtenář získal základní, výchozí body na cestě za podnikáním. V praxi se ale mohou požadavky i postupy mírně lišit podle konkrétní situace, proto doporučuji vše předem ověřit u příslušných úřadů.