Není živnost jako živnost...

Že existuje několik typů živností, to většina podnikatelů alespoň povrchně ví a ze své zkušenosti mohu potvrdit, že i začínající podnikatelé se v této oblasti většinou orientují. Přesto se v praxi chyby v rozlišení jednotlivých typů živností objevují poměrně často a ruku na srdce, není se čemu divit. Některé práce a služby jsou si totiž natolik podobné, že je snadné je zaměnit.

S něčím podobným jsem se nedávno setkala u jedné své známé, která se před několika lety rozhodla osamostatnit a začala pracovat sama na sebe jako OSVČ. Nabízí svým klientům administrativní činnosti a proč ne. Má za sebou mnohaletou praxi v různých administrativních oborech, od vedení docházky zaměstnanců přes účetnictví a fakturaci až po zajišťování smluvních dokumentů v logistice a mnoho dalšího. Protože je pracovitá, pečlivá a ráda se učí nové věci, v podnikání se jí daří a klienti jí svěřují stále více administrativy i odpovědnosti. A právě tady může nastat problém. Nedávno totiž začala za jednoho z klientů vystavovat faktury a – protože se vyzná i v účetnictví – zakoupila si licenci k účetnímu programu a rovnou v něm vše účtuje. Jenomže zkušenosti v tomto oboru nejsou všechno. K vedení účetnictví je potřeba nejen praxe, ale také odpovídající vzdělání a doložitelná pracovní historie, konkrétně kombinace vzdělání a praxe. U vysokoškolského vzdělání je to alespoň 3 roky praxe, u středoškolského či vyššího odborného vzdělání alespoň 5 let praxe.

Je sice hezké, že někdo získal zkušenosti, pokud účtoval ve firmě pod její záštitou a pod jménem hlavní účetní, ale bez řádného potvrzení tuto praxi obvykle nelze uznat, což může být zásadní problém. Administrativní činnosti a účetnictví jsou totiž dva zcela odlišné obory, i když na první pohled působí podobně. V obou se sice pracuje s papíry, čísly a dokumenty, ale z pohledu zákona jde o zcela jiné kategorie. A právě na tomto rozdílu může stát i padnout celé podnikání.

Administrativní činnosti spadají mezi volné živnosti. Patří sem například zpracování dat, organizace agendy, vedení korespondence, evidence jednoduchých záznamů, pomocné kancelářské práce nebo i vystavení faktury podle podkladů klienta. Tyto činnosti nevyžadují žádné zvláštní vzdělání ani praxi, stačí pouze splnit základní podmínky pro podnikání, tedy plnoletost, svéprávnost a bezúhonnost. Pro stát jde o běžnou činnost, která nepředstavuje výrazné riziko pro klienty, a proto je ponechána v režimu živnosti volné. Úplně jiná situace nastává, pokud se podnikatel vedle administrativy pustí i do vedení účetnictví, daňového poradenství nebo dokonce auditorské činnosti. V těchto případech už jde o živnosti vázané, které vyžadují odbornou způsobilost. Účetní, který vede účetnictví pro klienty, musí doložit vzdělání i praxi a daňový poradce se zase neobejde bez úspěšného složení odborných zkoušek a zápisu do Komory daňových poradců. Auditor má pravidla ještě přísnější a podléhá dohledu Komory auditorů. Tyto profese nesou vysokou odpovědnost, protože jejich činnost má přímý dopad na finance i právní jistotu klientů.

A právě zde vzniká častý omyl. Někdo si řekne: „Dělám administrativu, občas klientovi připravím faktury nebo mu zkontroluji účetnictví,“ a myslí si, že mu stačí volná živnost. Jenže to je chyba. Jakmile práce překročí hranici běžné administrativy a přiblíží se vedení účetnictví nebo daňovému poradenství, je nutné mít oprávnění k vázané živnosti. Bez něj hrozí podnikateli sankce a zpochybnění celé jeho činnosti. Podobnost oborů tedy klame. Zatímco administrativní podpora je volná živnost a začít s ní je poměrně jednoduché, vedení účetnictví nebo daňové poradenství už vyžaduje kvalifikaci, praxi a výrazně vyšší míru odpovědnosti.

Totéž platí i pro daňovou stránku podnikání. Kdo má volnou živnost a splňuje podmínky, může vstoupit do paušálního režimu daně a získat jednodušší administrativu. U vázaných profesí se ale musí počítat s tím, že ani paušální režim neřeší odborné požadavky, které jsou s těmito činnostmi spojeny.

Je proto důležité si hned na začátku jasně ujasnit, co přesně chcete dělat, a správně určit, do jaké kategorie vaše činnost spadá. Nelze jednoduše říct, že „všechno papírování je stejné“ a že stačí vybrat jednu kolonku na živnostenském úřadě. Pokud si podnikatel tuto hranici splete, může mu to později přinést nepříjemné komplikace. Administrativa a odborné profese jsou totiž dva úplně odlišné světy, i když na první pohled vypadají podobně. Toto se netýká jen účetnictví či daňového poradenství. Pro zajímavost jsem si nechala vyhledat i další obory, které jsou si v něčem podobné…

1. Kadeřnictví vs. Péče o tělo

• Kadeřnictví, holičství → řemeslná živnost (vyučení, praxe nebo uznaná kvalifikace).

• Poskytování služeb pro osobní a hygienické potřeby → volná živnost (např. manikúra bez modeláže, stylistika, pedikúra, kosmetické poradenství).

2. Masáže vs. Cvičení

• Masérské, rekondiční a regenerační služby → vázaná živnost (rekvalifikační kurz, zdravotnické vzdělání).

• Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb → volná živnost (trenér, kouč, sportovní poradce).

3. Zámečnictví vs. Výroba kovových věcí

• Zámečnictví, nástrojářství → řemeslná živnost.

• Výroba kovových konstrukcí a výrobků z kovu → volná živnost.

4. Instalace vody a plynu vs. Prodej vybavení

• Vodoinstalatérství, topenářství, plyn → řemeslná živnost (nutná kvalifikace).

• Velkoobchod a maloobchod → volná živnost (prodávat vodovodní baterie a topidla může kdokoliv, ale montáž už ne).

5. Cestovní kancelář vs. Průvodcovství

• Provozování cestovní kanceláře → vázaná živnost (odborná způsobilost, pojištění proti úpadku).

• Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu → volná živnost (např. průvodce po památkách, ale bez zajišťování dopravy a ubytování).

6. Ostraha vs. Konzultační služby

• Ostraha majetku a osob → vázaná živnost (zdravotní způsobilost, bezúhonnost, kvalifikace).

• Poradenská a konzultační činnost → volná živnost (např. školení bezpečnosti, prevence, ale bez fyzické ostrahy)

Jaká je moje rada začínajícím podnikatelům? Není žádnou ostudou, pokud si nejste jisti, do jaké kategorie živnosti spadá váš obor podnikání. Poradenství v těchto záležitostech poskytuje živnostenský úřad, kde úředníci znají tyto drobné nuance a pomohou vám správně určit předmět podnikání a k němu i odpovídající živnost.

Můj tip k založení živnosti

Pokud si zakládáte volnou živnost, zákon po vás nevyžaduje uvádět všechny obory činnosti. Stačí, když si zvolíte alespoň jeden. Z praktického hlediska ale doporučuji nechat si do živnostenského oprávnění zapsat všechny obory, které by se vás mohly v budoucnu týkat. Působí to důvěryhodněji před klienty a zároveň vám to umožní profesionálně rozšířit nabídku služeb.