Kdy podnikat na živnostenský list?

Několikrát se ke mě donesl dotaz, zda je lepší pro začínajícího podnikatele založit si živnostenský list, nebo společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Toto jsou dva nejčastější způsoby, jak vstoupit do světa podnikání. Existují samozřejmě i jiné právní formy podnikatelských subjektů, například akciové nebo komanditní společnosti, avšak jsou to právní formy, které nejsou právě nejvhodnější formou, jak začít. Ostatním společnostem bych se také chtěla věnovat v některém z dalších článků, dnes se pokusím co nejsrozumitelněji zaměřit na živnostenský list, v následujícím článku pak na společnost s ručením omezeným.

Výhody živnostenského listu

Pokud chcete s podnikáním začít od nuly, nabízí se nejjednodušší způsob, a tím je založení živnostenského listu (dále budu používat zkratku ŽL). Je to jednodušší a levnější způsob, než založení společnosti s ručením omezeným (dále jen s.r.o.), protože k tomu, aby jste získali živnostenské oprávnění, stačí zajít na živnostenský úřad v místě kam spadá vaše bydliště, zaplatit správní poplatek 1000 Kč a zjednodušeně řečeno můžete začít. Samozřejmě také záleží na tom, zda vámi zvolený obor podnikání patří do kategorie živnosti volné či vázané a podobně. V takových případech je nutné doložit vzdělání a praxi, případně další náležitosti. Blíže se rozdělení živností věnuji ve svém e-booku zdarma ke stažení.

Co se týče účetní administrativy, i ta je u podnikání na ŽL jednodušší. Podnikateli stačí vést daňovou evidenci, danit podle skutečných nákladů, paušálním výdajem anebo paušální daní (i tomuto tématu se budu věnovat v následných článcích). Ruku v ruce s tímto jde i fakt, že daňová evidence je finančně méně nákladná, než vedení podvojného účetnictví, které již s.r.o. musí ze zákona vést. 

V neposlední řadě je výhodou snadnější rozhodování a jednodušší a levnější vyplácení si vlastních výdělků. Jestliže se živnostník rozhodne vzít z podnikatelského účtu určitý obnos na své živobytí, jednoduše peníze vybere, zdaní 15 % daní z příjmů a v bankovním účtu takový výběr označí jako výběr pro osobní spotřebu. 

Nevýhody podnikání na ŽL

Samozřejmě zde existují i určité nevýhody. Jednou z nejvýznamnějších je fakt, že živnostník oproti s.r.o. společnosti ručí za případné škody celým svým majetkem, zatímco jednatel s.r.o. společnosti jen do výše svého vkladu, případně - jedná-li se o rozsáhlejší škody - majetkem s.r.o.

Dalším negativem může být fakt, že živnostník je vnímán jako drobný podnikatel a tudíž může mít nižší důvěryhodnost pro větší firmy a partnery, zejména jedná-li se o zahraniční obchodování. Toto mohu potvrdit sama ze své zkušenosti. Před dvěma lety jsem měla možnost obchodovat s jednou malou firmou v Německu. Naší spolupráci předcházely dlouhá jednání, rozhovory, cenové rozpočty a kalkulace… Jakmile mělo dojít k podpisu smlouvy, mí obchodní partneři se mě neustále vyptávali na název mé firmy a na její sídlo. Dlouho mi trvalo vysvětlit jim, že obchodují jen a pouze se mnou, že za mnou nestojí žádný nadnárodní firemní kolos, který by moji práci zaštiťoval.

Pokud mám zmínit další negativa podnikání na ŽL, potom je to i větší obtížnost, pokud budete chtít své podnikání z jakéhokoliv důvodu prodat. ŽL je vázán jen a pouze na konkrétní fyzickou osobu podnikající a kdokoliv by od ní zavedenou živnost koupil, musí zkrátka nakoupit vše jednotlivě (stroje, zařízení, materiál…). Pokud se jedná o společnost, lze ji zakoupit jako takovou, i s veškerým jejím majetkem, nebo i zaměstnanci.

Posledním negativem, který mě nyní napadá je vyšší zdanění při vyšších příjmech. Jestliže má podnikatel vyšší zisk než 1 582 812 Kč ročně, neplatí daň z příjmů ve výši 15%, ale 23%, kvůli tzv. progresivní dani. Abych toto tvrzení lépe vysvětlila, vygenerovala jsem si modelový výpočet, na kterém lze zdanění lépe demonstrovat. 

Jak funguje zdanění OSVČ při vyšších příjmech (výpočet z roku 2024)?

Daň z příjmu

• Do 1 582 812 Kč ročně (cca 131 901 Kč měsíčně) – 15 %.

• Nad tuto částku – 23 % z rozdílu (vztahuje se jen na část přes limit).

Např. pokud má podnikatel zisk 2 000 000 Kč:

• 15 % z 1 582 812 Kč = 237 422 Kč

• 23 % z (2 000 000 - 1 582 812) = 95 942 Kč

  
  

Spolu s vyšším zdaněním přichází i vyšší odvody na zdravotním a sociálním pojištění.

Jaký je tedy závěr ohledně podnikání na ŽL? Kdy je tedy vhodné podnikat na tímto způsobem? Podnikání jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) je ideální především pro freelancery, začátečníky, konzultanty, řemeslníky, zkrátka pro každého, kdo ocení nižší náklady a jednoduchost.

V každém případě nelze jednoznačně říct, zda je lepší podnikat jako OSVČ (tedy podnikání na ŽL) nebo jako jednatel s.r.o. Obojí má své pro i proti a je na zvážení a situaci každého jednotlivce, kterou formu podnikání zvolí. Obecně ale můžeme říct, že od určité výše výdělku je živnostník výše zatížen daněmi a proto často nastává případ, kdy podnikatel zruší nebo pozastaví svůj ŽL a založí si společnost s.r.o. Být jednatelem v s.r.o. mimo jiné umožňuje podnikateli vyplácet si mzdu (a platit méně na pojištění), rozdělovat zisk formou dividend a také efektivněji uplatňovat náklady. Tímto se postupně dostáváme k s.r.o. společnosti, jejíž principy a fungování si objasníme v dalším, volně navazujícím článku. 🙂