Proč to nezkusit? Aneb co jste nevěděli o zdravotním a sociálním pojištění?

Nedávno jsem vyrazila s kamarádkou na večerní posezení u vínka. Známe se dlouho, z mého bývalého zaměstnání, a i když se nevídáme často, máme vždy na co navázat a obyčejně proklábosíme celý večer. Nejinak tomu bylo i tentokrát a jak to tak bývá, kromě dětí a domácnosti se náš hovor točil především okolo práce a mého podnikání. Má kamarádka Jarka si chvíli stěžovala na svého šéfa, potom na kolegyni, která na ni přesouvá mnoho odpovědnosti a nakonec si jako obvykle posteskla.

“Ty se máš, máš práci, která tě baví a jsi paní svého času. Co já bych za to dala?”

“Vždyť to můžeš zkusit taky…” namítla jsem.

“To ne, já účetnictví a papírování bytostně nesnáším. Jenom to ne!”

“Taky jsem neměla na mysli účtování. Vždyť sis dělala nehtařský kurz a šlo ti to moc dobře. Vzpomínáš, jak jsi mi nalakovala nehty?”

Samozřejmě, že jsme rády zavzpomínaly na náš společný čas s vůní laku na nehty. Jarka se jako obvykle zasnila nad svou zálibou, kterou sice milovala a miluje, ale které se prakticky nevěnuje. Snad s výjimkou, kdy upravuje nehty sama sobě. Proč? Protože má strach. Strach pustit se do neznáma a riskovat, že ji její nová profese neuživí.

Strach z plateb a neúspěchu

Tento strach zná nejspíš každý podnikatel, který se na cestu “svobodného povolání” vydal. Být zaměstnancem má samozřejmě své výhody i nevýhody. Pokud zde vypíchneme největší benefit, který pracovní poměr přináší, potom je to bezesporu jistota pravidelných plateb zdravotního a sociálního pojištění, které za svého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Určité procento na tato pojištění se sice strhne zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ovšem tím veškerá starost zaměstnance o pojistné končí. Živnostník oproti tomu musí tyto platby odvádět sám, ze svých výdělků, ať jsou velké, či malé. A toho se pochopitelně mnoho lidí bojí.

Není nutné bát se závazků v podobě pojištění

Je tu však jedna možnost, jak se těmto platbám (a strachu) vyhnout. Podnikat je totiž možné na vedlejší výdělečnou činnost (lidově řečeno na vedlejšák), což v praxi znamená, že stále docházíte do svého zaměstnání a ve volném čase se věnujete své podnikatelské činnosti. Zjednodušeně řečeno, k tomu, aby jste takto mohli podnikat, stačí mít založený živnostenský list, případně nějaké speciální osvědčení nebo kvalifikaci, nutný pro výkon určité konkrétní profese. Musíte si samozřejmě také schovávat účtenky a faktury, jak přijaté, tak i ty vydané a nakonec si zajistit u některé účetní kanceláře roční zúčtování příjmů. Je to prakticky stejné, jako když například pronajímáte byt po babičce. Jelikož máte z pronájmu bytu další příjem, roční vyúčtování celkových příjmů si zajišťujete sami. Jestliže opět s nostalgií zavzpomínám, objeví se mi před očima milá paní účetní v poslední firmě, kde jsem pracovala. Když jsem tenkrát s podnikáním začínala já a posteskla si, že nevím, kdo by mi roční zúčtování udělal, sama se nabídla a za bonboniéru a pár stokorun mi vše připravila rovnou k odevzdání na finanční úřad :) Jistě, ne v každé firmě sedí ochotná paní účetní, ale za pár stovek vám zúčtování připraví mnoho účetních firem.

Benefity “vedlejšáku”

Podnikání na vedlejšák má dva moc hezké benefity. Za prvé tedy nemusíte platit žádné odvody na zdravotní a sociální pojištění, což měsíčně udělá pěkných pár tisíc, a to pro začínajícího živnostníka není zrovna málo. Poté je tu ještě jistota výdělku ze stávajícího zaměstnání, pokud je vaše podnikatelská činnost teprve v plenkách.

Jistě, pracovat současně jako zaměstnanec i živnostník může být chvílemi náročné, ale jakmile se začne v podnikání dařit, potom je možné ze zaměstnání odejít a provozovat svou živnost nebo firmu jako hlavní podnikatelskou činnost. Jak vidíte, není tedy nutné vrhnout se do podnikání rovnýma nohama a nebo bez rozmyslu. Proč tedy nevyužít této možnosti, zkusit podnikat a splnit si svůj sen, prakticky bez rizika?

Jaké další strachy nám brání zkusit podnikat? Strachů, proč nezačít je samozřejmě víc, ale na ty se společně podíváme v dalším článku. :)